Mišičky blogísek na Blog.cz

ahoj moji drazí čtenáři...

V první řadě bych se s Vámi chtěla podělit o to, že návštěva u rodičů vzrostla o více než jednu návštěvu.. Ačkoliv už to nepočítám, ale byla jsem u našich i s přítelem i tento resp. minulý víkend, a můžu říct, že fakt super víkend..

Teďkons si budem zařizovat 2 pokoje u našich, takže dost peněz půjde tam...
Docela se už těším až to tam budem mít všecko zařízené a budem se tam mít jak v bavlnce...
Nejlepší z celého víkendu byla sobotní večeře a nedělní oběd.. Sobotní večeře - grilovačka... Taťka i mladej experimentovali a naložili maso (každej podle svého) a obě masa byly.. mno ani Vám nebudu povídat.. prostě výborný.. Pochutnala jsem si na tom.. Snědla jsem asi 4 masa grilovaná s houskou, zeleninovou přílohou a pečivem... Přála bych Vám aby jste byli v sobotu večer u našich a pochutnali si na tom mase tak, jako já...

Nedělní oběd? Tak to jsme opět seděli všichni pospolu.. O tom jsem vždycky snila... Já, přítel a rodiče u nedělního stolu při obědě.. měli jsme rybí prsty a americké brambory...

Bylo to také výborný...

Domů se odjíždělo v neděli po půl 6 večer..

Dva policajti našli před kinem Hvězda mrtvolu. Začli sepisovat protokol, ale brzy byli v koncích, protože se nedokázali dohodnout, jaké 'i' se píše ve slově kino. Tak jeden z nich povídá: "Víš co? Odtáhneme tu mrtvolu třeba před cukrárnu."

ahoj lidi, zajímám se o duchy, vykládání karet a začínám se ted nově věnovat i čtením z ruky a čtením z lógru..

Pokud chcete vědět, zda - li u Vás není nějaký duch, či tam někdo nezemřel a není ještě vysvobozen, atd. tak mne kontaktujte... (viz konec článku)

chceš nahlédnout do karet? Co Tě čeká v budoucnosti, najdeš si lásku, atp.? Takn čteš správný článek, a stačí mi zavolat nebo napsat na mail.

chceš vědět jak dlouhej máš život či jaké tě čekají v životě překážky? Nebo snad si chceš jít sednout jentak na kafe a pokecat normálně jak člověk s člověkem?

T A K M N E K O N T A K T U J :

TEL. ČÍSLO: 773 029 110
E - MAIL: JOANNASA@SEZNAM.CZ

NEBO SEM NA BLOG =)

CENÍK:

výklad karet ------ 300Kč/hod.

kyvadlo (vždy je vázáno k něčemu) ----- 50Kč/věštba (u duchů zdarma)
čtení z ruky ------ 200Kč/hod.

Duchovno --------- 450Kč/hod.

čtení z lógru ----- 70Kč

Můj první den v nemocnici v MB

Ahoj moji čtenáři, můj první den v mladoboleslavské nemocnici docela ušel.

Sestra i doktorka byly na mne moc milé, ale co mě sklamalo bylo, že jsem byla na pokoji s jednou starou paní, s důchodkyní (r. nar. 1932) tak si to asi umíte představit jak mi bylo.

Ale nevadí, nějak jsem to přežila. Doktorka si mě poslechla, sepsala se mnou vše co bylo zapotřebí, a pak se přišla na mě podívat večer, jak mi je. Jinak jsem jí celej den neviděla. A sestra? Tak ta za mnou během dvou hodin přišla snad 20x. Příjem, mazání, pomálu i sprchování, prášky, a pak nám přišla zapnout televizi, i když já ji nepotřebovala, já měla s sebou noťas, takže jsem koukala na filmy, večer jsem se podívala jen na ulici, zrávy a comeback, když už jsem to měla tady zaplý jinak jsme na telku ten den nekoukala.

Po jedné hodině byla svačina, která se skládala ze suché housky a mléka. Tak jsem si lokla mlíka a housku jsem si schovala. Večeře tu byla v půl 5, a zas to byl takovej blaf, že … mno fůj.. 2 housky , jablko a nějaká srágora, která měla nejspíš připomínat nějakou paštiku či pomazánku bo co. Mno prostě jsem si vzala jablko, které jsem hned snědla a housky, což jsem si hned uklidila. Takže fákt super první den. První noc byla pro mě hororem. Moje spolubydlící, o které jsem se zminovala výše, tak si mě pořád až moc všímala. Pořád kam jdeš, když jsem šla třeba jen na wc, nebo, jsem koukala na film na notebooku, a ona vypni to, jdeme spát. Nejhorší bylo, když jsem si pustila potichu mptrojku tak ona proč ještě nespíš. Kolik je hodin? To už je tolik. Spíme. A takhle to šlo pořád dokola. A o tom, jak si furt stěžovala, že jí bolí hlava, tak raději ani nemluvim.

Druhý den ve špitále

Usnula jsem až někdy kolem půl 3 ráno, jelikož se furt svítilo (v té době sestra shasla), a neměla jsem u sebe svého miláčka. Na film jsem se nemohla dívat, a poslouchat mp3 mě nebavilo, ta ehm.. babka mi to znechutila, s mobilem jsem si také nemohla hrát, i to jí vadilo. Také té babce vadilo, že jsem se převalovala, já myslela že se z ní zbláznim, a ráno? Mno super (ironie)… Sestra se mne zeptala, jak jsem spala, jelikož v půl 3, kdy přišla shasnout, slyšela, že jsem jí děkovala, a divila se, že jsem nespala. Bodejť by jo, když furt měla babka hemzy, až mi s tím lezla na nervy. Přehnaně se starala. Milí čtenáři mého blogu, jestli si myslíte, že se o Vás rodina ač už vaše, či vám někdo blízký, tak to není takové jako jsem to tu zažila ten první den a noc jako já.. V úterý (20.9.) tak paní propustili ve čtvrt na deset ráno. Přijela si pro ní sanitka. Saniťák docela ušel, byl docela pohlednej, měl dredy a pořád se na mne usmíval. Docela bych ho chtěla poznat, ale jen jako kamaráda, svého přítele bych nevyměnila ani za 1 000 000 takových saniťáků. Ani za dva melouny peněz. Svýho milláčka si vážím a miluju ho nade vše. Ale to je tedka vedlejší… Tím co jsem psala, cituji: "Milí čtenáři mého blogu, jestli si myslíte, že ….. není takové jako jsem to tu zažila ten první den a noc jako já", jsem chtěla říci, že to vaši blízcí tak nepřehání, a když se starají, tak se starají proto, že Vás mají rádi, a né proto, aby vás deptali. Sestřičky a vůbec personál je tu zatím stále milý, nemohu si na něj stěžovat. Jsem za něj moc ráda… Potom jelikož se zajímám o karty (vykládání karet), duchovno, magie atp. tak jsem si sem do nemocnice přibalila karty, a z netu jsem si stáhla "pár" stránek o vykládání karet.. Takže jsem si vyložila karty, docela jsem se dozvěděla zajímavou věc, ale jakmile přišel můj bjoučínek milovanej, tak jsem mu to řekla, a on mi řekl, že to tak bylo, ale už není. Takže jsem si to zakázala na to myslet, ale i tak jsem na to stále myslela. Večer jsem přítelovi psala sms, a poslední věta v té zprávě zněla "každou nevěru mi karty řeknou"… což znělo trošku blbě, ano, přiznávám. Tak mi po nějaké chvilce volal, a hned mi "vyčetl" tu větu, já si to uvědomuju, čím jsem ho vlastně nařkla. Ale už to neudělám a večer po Ordinaci, jsem si vyložila znovu karty. Že chcete vědět, co mi vyšlo? Tak ok… Ačkoliv mi nevyšlo zas nic dobrého, ale když to teda chcete vědět moji milí čtenáři, tak já vám to teda povím. Hádka mezi synem a matkou, která mě postihne, nevím proč, asi proto, že oba mám moc ráda.. a také jsem mi vyšlo, že budu mít práci, ale bude tzv. "syrová"…

Že se z toho dá vyčíst víc? Jo, to určitě ano, ale jsem teprve na začátku, takže to jde pomalu, ale to chce čas a píli… A já se to naučim, karty mě hodně zajímaj, a pořád si s nimi hraju.. Žádný prší, oko bere, atp. Ne, to ne, ale prostě je furt "žmoulám" v rukách, a furt je míchám… :-D
V úterý jsem šla spát docela brzo… pustila jsem si film, kterej jsem nedokoukala a pak ještě jeden u kterého jsem usnula (Můj soused zabiják 2)

Středa 21.9.2011

Ráno jsem vstala v půl 7, jak jinak.. njn pobyt v nemocnici .. co by jste chtěli, tak jsem se umyla, upravila a připravila na velkou vyzitu.. Která dopadla dobře. Byly to samé ženy, a příjemné dámy, sice postarší, ale příjemné. Zeptaly se jen jak se mi daří, jak jsem se vyspala a jak to vypadá a co se zlepšilo. Vše jsem jim řekla, a během 2 minut byly zas pryč. Ke snídani jsem měla jablko, 2 divný koláče a náhražku ža kafe. Jablko jsem si hned dala do šuplete a jeden koláč též. Takže v půl 8, kdy se podávala snídaně jsem snědla jen jeden koláč a vypila tu náhražku za kafe. K obědu jsem měla jako vždy blaf.. Jenže tohle by bylo dobrý kdyby tam nebyl kmín a bylo to trochu osolené… Karbanátek (udělaný ze starého kuřecího masa, neokořeněný, bez chuti) s bramborem a k tomu jsem měla hruškový kompot.. který jsem samozřejmě snědla, ale brambor jsem se pomálu ani nedotkla a z karbanátku jsem snědla jen trochu, aby to nevypadalo blbě, že nic nejím.. A polivka? Nějaká zeleninová s drobením.. Jenže já polívky nejím, jim je jen u našich, na návštěvě nebo od mladýho občas. A tady ty jejich polívky jíst nebudu.. Blafy =D, ještě, že jsem si schovávala jídlo do šuplete, co jsem hned nesnědla.. Takže jako oběd jsem v ten den měla housku s máslem.. A bylo to lepší než ten jejich nesolenej starej karbanátek.. To maso bylo starý.. Ke svačině jsem dostala jako vždy mléko s houskou.. Housku jsem si uklidila a mléko vypila.. Potom přišel přítel (po druhé hodině po poledni) a byl u mě do třičtvrtě na 4. A k večeři jsem měla asi v 5 nějaké tvrdé kuřecí maso, s těstovinami a omáčkou.. mno koštla jsem a vrátila jsem jim to skoro celé. Odpoledne mě také navštívila tchýně, která mi donesla výbornej chlebíček a vyměnila se mnou jahodový koláč s tvarohovým.. Byla to suprová výměna.. Měla jsem z toho radost.. A večer při ulici jsem to snědla oboje. Toť byla má večeře. Při Ulici jsem napsala dlouhou sms přítelovi, čímž jsem ho s tím probudila, sice jsem měla takový menší pocit, že je u mě, když si odpoledne sundal tričko a nechal mi ho tam, abych cítila, že je u mě.. Ale to znáte.. Nebylo to ono.. Stále mi chyběl, a možná i víc, když jsem cítila jeho vůni, a nebyl u mě fyzicky.. Už jsem ve špitále byla třetí den a o to víc, mě to tam nudilo, ale ještě to ušlo, jelikož jsem měla internet v mobilu, takže jsem se podívala na mail, a facebook, a tím to haslo, protože nejlepší je bejt na netu na compu, páč na mobilu (teda aspon na tom mím) je to .. děsně malinký a nepřehledný, a nebaví mě to tam tolik.. Večer jsem se ještě podívala v tv na expozituru, a pak jsem dokoukala na notebooku SIMPSNOVI a pustila jsem si zas "na dobrou noc" film Láska a jiné průšvihy, u kterého jsem usnula.. ale musím se přiznat, že jsem usínala se slzami v očích, a s myšlenkou na přítele (v objetí jsem měla přítelovo tričko, které bylo po chvilce mokré, páč nějaká ta slzička ukápla za ním). V kartách jsem se během dne zlepšila, takže jsem se večer též pochválila, jaké dělám pokroky. Už jsem si vyložila, že máme ve vztahu menší "trhlinku" ale když si o tom popovidáme (což jsem nechala na doma, nechtěla jsem to řešit ve špitále), tak se tím náš vztah zachrání… Při televizi při EXPOZITUŘE jsem udělala videjko pro přítele, pokud to chcete vidět, a zkomentovat, tak to sem někdy dám.. =D

Čtvrtý den 22.9.2011

Ráno budíček jako každý den v půl 7 ráno, umyla jsem se, a počkala jsem na vyzitu, moc mě ten den nepotěšili, protože mi řekly, že půjdu domů po neděli a já už neměla kredit abych mohla volat či psát svým nejbližším. Takže jsem se jen "modlila" aby mi někdo dobil kredit, protože i když mi tatka dobil kredit, a ve středu jsem provolala a propsala. Protože jsem volala kvůli práci, hlavně, sice jsem si zaplatila na den internet v mobilu, ale to stálo necelou dvacku, a v tento den ve čtvrt na 11 mi došel i net.. Njn.. mít ještě kredit, tak bych byla déle na netu, i když popravdě řečeno, už mě to tam tolik nebavilo. Spíš už jsem tam poslední hodinu vyhledávala blbosti. Ale také jsem si řekla, že neposlechnu doktory, kteří mě chodili mazat jen 2x denně, a mazala jsem se vícekrát. I když jsem si dost odpočinula v nemocnici, tak mě to tam už ten 4.den nebavilo. Už jsem odpočívala hodiny, kdy půjdu domů.. Ted je 11 hod. a vypočítala jsem, že domů půjdu za 93 hodin. Ano, přiznávám, bylo to šílené, ale bylo to furt lepší než na začátku. Kdy to bylo 164 hod. Takže to docela ušlo. Ke snídani jsem dostala hnusnej sejra, nějakou marmeládu a dvě housky s nektarinkou a kakao. Sýr jsem jim vrátila, zbytek jsem hodila do šuplete. Jelikož jsem si přečetla, že oběd nemá být nic moc.. Takže jsem snědla z oběda toho docela dost. S polévkou jsem je poslala někam, ale druhé jídlo ušlo. Zapečené brambory s masem, kdyby byly trochu solené, tak by to bylo i docela dobré. Svačina byla jako vždy jen mléko a suchá houska. To mlíko mi nechutnalo jako obvykle, chutnalo slaně, sklamaně, ale chápala jsem to… Taky přítel si musí nakoupit aby měl co jíst.. A nemůže být pořád u mě.. Ale to je jedno.. čekala jsem sklamaná na kamarádku a kamaráda, kteří měli přijet. Přítel se nakonec na hodinku stavil za mnou, byla jsem úplně štastná, a po 4 HOD. odpoledne se stavila Ivča s Pepou Jandlem.. Kdyby jste mě moji milí čtenáři viděli, jak jsem byla štastná.. Ten den začal úplně obyčejně, ale obyčejný nebyl, jako jiný dny.. Byla jsem chvilku s miláčkem, a pak s kámoškou a kámošem.. Byla jsem moc štastná, byli u mě asi do čtvrt na osm. Byla jsem opravdu moc štastná s nima. Přivezli mi jídlo, a nějaké potřeby, a taky zmrzku… Chvilku jsme pobuli u mě na pokoji, asi hodinku venku se psem, a pak zas u mě na pokoji.. Mno prostě super odpoledne.. Miláček a pak Ivča s Pepou.. Ivča s Pepou mě tak trochu "pérovali" a učila jsem se tím vykládání karet.. Dost jsem se toho dozvěděla, a nejlepší otázka odpoledne byla od Ivči "vztah nás tří" a vyšlo nám, že máme nějaké tajemství, které pak později ukázalo na Ivču, a jinak super.. Máme se rádi, a jsme všichni pozitivně naladěni, dokážem si ve všem pomoci a poradit. Jeden za tři, tři za jednoho. Toť naše heslo. Pak když jsem se s nimi rozloučila, tak jsem se dokoukala na Ulici, která akorát končila, a místo televizních zpráv, jsem si pustila loveckou sezonu, u které jsem přítelovi napsala sms. Pak jsem koukla na Ordinaci a dokoukala Loveckou sezonu 2, a rozkoukala jsem loveckou sezonu 3. Po ordinaci jsem také odpočitala kolik hodin tu ještě budu.. A vyšlo mi 84,5 hodiny.. Z čehož budu spát ještě přibližně 32 hodin, což znamenalo, že bych mi zbývalo "pouhých" 52,5hod. Takže jsem to nějak překousala a nezdálo se mi to tak strašný už. Večer jsem si též vzala na sebe přítelovo tričko, jelikož jejich košili jsem nechtíc ušpinila.. tedaaa.. to nebyla moje vina, ale i když taky trochu byla.. Jak mě byli navštívit kamarádka s kamarádem, tak měli psa s sebou… A když už jsme byli venku i s tím psem, který se jmenuje Arny, tak jsem si ho na chvilku (na pár minutek) vypůjčila a proběhla jsem se s ním po trávníku na místě. Mno a pak jsem Ivče Árnyho vrátila, a on jak byl rozlítanej, a štastnej, že si ho někdo všiml, tak se dožadoval abych si s ním hrála. Jenomže já se bála aby mě neviděla nějaká sestra či doktorka a neseřvaly mne, co si myslím, že jako dělám. A tak dobrý. Nikdo mě neviděl, ale já i přesto pak si už se psem nehrála.. po 6té hodině večer, jsme šli všíchni na pokoj, kde jsme kecali asi do čtvrt na 8… I když návštěvy tu jsou jen do 19:00hod. Sestřička mi to povolila, když viděla, jak jsem štastná, že tu mohou

pátek, 23. září 2011

sestřička mě vzbudila v půl sedmé jako vždy, ptala se mě zda-li mi má ustlat, či to má udělat ona, a já jsem řekla, že to umím ustlat jejich způsobem, ale viděla jsem, že mi to sestra chce ustlat, tak jsem šla do koupelny se umýt a probrat.

Pustila jsem si pak písničky potichu a vzpomínala na moje 21.narozeniny, a pomálu jsem brečela, páč jsem koukala na plochu a myslela na svého miláčka.

Na vyzitě se mě primářka zeptala, zda-li to už zvládnu doma a já bezpochyby řekla "ano" a tak mě sestra namazala celé tělo, a já si šla balit… A moje hláška zněla, když sestra odešla "a jde se kalit čaj" :D.. Tak jsem se začla balit, počkala na snídani, a těšila se domůůů :D. Až na přítele vybafnu a dám mu hudlana, že na to nezapomene =D

Zatímco jsem čekala na zprávu od doktorky, tak jsem se nasnídala (2 housky a máslo s náhražkou kafíčka), a podepsala jsem sestřičce nějaký lejstra kvůli hospitalizaci a platbě. Tak jsem si přitom hrála karty na pc, a v půl 9 přišla doktorka s propouštěcí zprávou, a receptama, a tak jsem se jí zeptala na léky, co jsem měla, a vše mi povolila. Tak jsem si po půl 9 do

a šla jsem domůůůů…

balila

,

ahoj, aloha...

asi si každý právě pokládá otázku, co zas sem chci psát.. Co zas mi prolítlo hlavou, že sem píši vlastní text.. Mimochodem, vím, že jich tu moc není, a tak bych sem chtěla připojit něco, co jsem si nedávno uvědomila, a dnes,.. Dnes jsem si řekla, že všecky tyto myšlenky (z poslední doby) sepíši sem.. Do toho to článku s nadpisem "co na srdci, to v blogu"

DOPORUČUJI ČÍST TENTO ČLÁNEK V KLIDU A V KLIDNÉM PROSTŘEDÍ, ABY JSTE SI TO MOHLI V KLIDU VYCHUTNAT...

Když jsem tento blog zakládala, tak mi bylo necelých 18 let. V té době jsem byla ještě puberťačka se vším všudy.. bych si troufla říct... V této době jsem si také myslela, že rodiče nejsou potřeba, a že jsem dost stará na to, abych se sama o sebe dokázala postarat sama. Ano, v mích letech, bych to měla zvládnout, to ano, ale neuměla jsem to.. Byla jsem ovlivňována stálen druhými a nikdy jsem neprojevila svůj názor. Dnes je tomu už jinak. I když ovlivňována jsem stále, ale to jsem v jiné míře, když se to vezme kolem a kolem, tak všichni jsme někým nebo něčím ovlivňováni. Jsem totiž max. ovlivnována svým okolím, které mám ráda, a vážím si ho. Momentálně žiju v Mladé Boleslavi s přítelem, a jsem s ním hodně šťastná. S mími rodiči jsem ve spojení, byla jsem u nich už 2x na návštěvě a teď se chystám na třetí... Rodiče mám hodně ráda, a jsem ráda, že je mám. A to mě poutá na otázku k vám čtenářům tohoto blogu... "k čemu jsou rodiče?" Své odpovědi pište do komentářů. Moc mě mrzí co jsem jim v těch 17ti letech provedla. Nejradši bych to vrátila zpět. A né jen to.. ještě i pár dalších věcí, jenže bohužel to nemohu, nemám stroj času . Jj, trošku vtipu nikdy nezaškodí. Jenže si tak řikám... Kdyby jsme uměli všecko co umí např. Harry Potter (určitě min. většina z nás se na něj někdy dívala) tak by všecko bylo až moc jednoduché. Už jsem dospěla a tak vím, že není všechno zlato, co se třpytí, nebo také vím, že vše nekončí happyendem "hepyjendem". A také vím to, že svým následkům si musíme čelit my sami, a za naše chyby platíme my, a nikdo jiný. A jestli v životě chceme něco dokázat, tak si musíme za svým cílem jíti sami, a i když tomu nikdo nebo jen někdo "vyjímečný" (že taťko - jestli to čteš) bude rozumět, tak se podívejte tady na tento odkaz... Je to odkaz na maďarskou písničku. Já sama tomu nerozumím, ale dost mě to dojalo, rozuměla jsem tam všeho všudy jen pár slov. Je to prostě o lásce k rodičům...http://www.youtube.com/watch?v=SMhhC1bBcVg&NR=1 - tahle písnička mě i docela dojala...

***POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ***

Pro některé lidi je představa, že "magie" je praktická, překvapující. Neměla by. Podstatou magie je uplatňování vlivu na prostředí člověka. Magie se také zajímá, a to je správné, o duchovní růst a psychologickou proměnu, ale i duchovní život musí spočívat na materiálních základech.

Materiální svět a psychika se vzájemně prolínají a právě tato skutečnost vytváří magické spojení: duše může ovlivňovat stejně snadno hmotu, jako je tomu naopak.

Magie se může používat, a měla by, v každodenním životě v zájmu jeho zlepšení! Každý z nás dostal mysl a tělo a je naší povinností plně těchto báječných darů využít. Mysl a tělo pracují společně a magíe je prostě rozšířením tohoto vzájemného působení do oblastí za běžně uznávané hranice. Proto obvykle ve spojení s magií mluvíme o "nadpřirozenu".

Tělo je živé a veškerý život je projevem Boha. V těle a zemi stejně jako v mysli a duchu je boží síla. S láskou a vůlí používáme mysl ke spojení těchto aspektů božství, abychom dosáhli změny. Díky magii usnadňujeme přístup Boha do našeho života a světa kolem nás. Zvětšujeme krásu toho všeho - protože při magické činnosti musíme být v harmonii se zákony přírody a duše. Magie je kultivování lidského potenciálu.

Praktická magie je spojena s uměním dobře žít a být v souladu s přírodou a s magií Země, se vším na ní, s ročními obdobími a cykly a s věcmi, které vytváříme rukama a myslí.

3 lžíce polotučného mléka 1 ks žloutku 100 g cukru moučky smetana na šlehání

Čokoládu nastrouháme nebo dáme do hrnku a zalijeme trochou teplého mléka. Když změkne a rozpustí se, přiléváme tuto směs do ostatního vařícího mléka a necháme přejít varem. Až začne mléko pěnit, zašleháme do něj čerstvý žloutek. Hned vlijeme do vyšších šálků a navrch zdobíme čepicí ze šlehané smetany. Podáváme s práškovým cukrem a každý si sladí podle chuti.

Někdo se mi sem naboural, a vydával se za mne, byla to ta osoba, která psala koment k mužským jménům, ale tato záměna už nenastane, nebojte se moji milí čtenáři...

A zároveň dnes ještě přidám nějaký článek =)

děkuji za pochopení... =)

Ingredience:

kuřecí prsa
těstoviny (jedno jakého druhu)

zelenina

vejce
sýr (plátkový nebo cihla - já použila plátkový)

olej

sůl

kuřecí koření

Postup:

kuřecí prsa nakrájíme na kostky, s kapkou oleje dáme na pánvičku, a uděláme tak, aby nebylo maso syrové. Když už maso je skoro hotové tak přidáme kuřecí koření (já použila Kuře 7 bylin), zamícháme, mezitím dáme ještě buďto olej nebo 2 kávové lžičky másla, aby to nebylo suché, a dáme sýr, necháme ho roztéct a zamícháme a pečeme dál.. když už je to hotové, tak to zamícháme s těstovinami, které jsme předtím udělali, a přidáme 1 - 4 vejce (záleží na porci) a ještě chvilku podusíme.

Podáváme s kyselou okurkou, či kečupem.. Podle chuti lze dosolit..

Navstevnost za minuly tyden (27.6. 2011 - 3.7. 2011) je:
Pondeli: 53
Utery: 46
Streda: 39
Ctvrtek: 35
Patek: 32
Sobota: 42
Nedele: 40

Celkem: 287